Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

MOJI PROVOZNÍ ZAMĚSTNANCI

 V souvislosti se středeční stávkou, které se za školy účastnili převážně uklizečky a kuchařky, vzpomenu významu těchto profesí pro fungování školy. Jejich protest byl oprávněný a je dobře, že se k nim ze solidarity na některých školách přidali i učitelé. Nechápu pana ministra, že se tomu diví. Byl jsem účastníkem demonstrace učitelů před Úřadem vlády, kde s námi demonstrovali i provozní zaměstnanci, kterých se protest vlastně ani netýkal, protože šlo o požadavky učitelů. Ztráta desetiny finanční odměny, kterou vláda zaměstnancům od nového roku naordinovala, je vzhledem k výši platu těchto pracovníků poměrně krutým ortelem.

 Ke škole samozřejmě patří učitelé. Ale bez uklizeček, které vytvářejí optimální prostředí ve třídách, na chodbách a kuchařek, které zajišťují obědy, někde i svačiny, by školy jen těžko mohly fungovat. Pokud jde o názor žáků, ti nemají žádný žebříček významu jednotlivých funkcí na škole. Dokonce jsem se u žáků setkal s tím, že se se svými starostmi dříve než svému učiteli, svěřovali uklizečce, která na jejich problémy měla na rozdíl od učitele čas a někdy i větší pochopení než leckterý učitel. Je obecně známo, že se některé děti těší do školeni ne tak na vyučování, ale na školní oběd. Ten je v některých rodinách jediným teplým jídlem dětí za celý den. Proto není na místě práci těchto podpůrných profesí podceňovat nebo je dokonce znevažovat.

     Ze vzpomínek ředitele školy vzpomenu někdy velmi obtížnou komunikaci s těmito zaměstnanci. Zatímco učitelé argumentují jasně a zřetelně, u zaměstnanců jde o určitý ostych a nejistotu, s jakou vyjadřují svůj názor na věc. Někdy bylo těžké se v jejich názorech vyznat a poznat, co si o věci myslí a co vlastně chtějí. Vzpomínám na starého ředitele školy, který mi při nástupu do funkce řekl: Při vedení školy mám dva problémy. Prvým je nábor žáků do vojenských škol a tím druhým jsou uklizečky a kuchařky. Mnohokrát jsem mu později dával za pravdu. V jednání s provozními zaměstnanci musí ředitel osvědčit hodně trpělivosti a taktu. Dát si pozor na to, aby jim nedal najevo, že jejich práci a postavení podceňuje. Jsou  na takové přístupy ze strany učitelů a vedení školy velmi citliví. Pokud se ale řediteli podaří získat jejich důvěru, není na škole poctivějších  pracovníků nad ně. Tak jako v každé profesi jsou i mezi těmito pracovníky velké rozdíly. Vedle těch průměrných či dokonce málo přizpůsobivých, našel jsem mezi nimi i skutečné osobnosti. Některé teď jako příklad vzpomenu.

    Vzpomínám na kuchařky, které se obětavě postaraliy o stravování několika stovek účastníků mimořádných akcí, které škola pořádala o víkendech a které svým dílem přispěly k úspěchu těchto školou pořádných akcí. Oceňoval jsem vždy přístup uklizeček, které na škole pomáhaly v případě potřeby s dozory na chodbách před a po vyučování a umožnily tak učitelům nutnou časovou rezervu k regeneraci mezi vyučovacími hodinami. Provozní zaměstnanci, ač si to někdy nepřipouštíme, mají dokonalý přehled o přístupu k práci nás – učitelů. Při výkonu své práce se pohybují v prostorách školy a vidí, jak kdo z učitelů nastupuje do vyučovací hodiny, co se za dveřmi tříd děje v jejich průběhu a kdy a jak hodiny končí.  Jsou zároveň také rodiči a znají proto dobře názory našich žáků, ale i veřejnosti na školu, její vedení a denně konfrontují tyto názory s tím, co vidí přímo na škole.

      Mám ale i opačné příklady. Vzpomínám, jak uklizečka pozvala do školy inspekci na základě svých domněnek o tom co se na škole dělo v době oslavy jmenin jednoho z učitelů. Jiná uklizečka vynášela ze sborovny texty písemných zkoušek, které měl učitel připraven pro své žáky a předávala  je některým  žákům, aby jim pomohla k úspěchu při zkoušce.  Znal jsem kuchařku, která svůj vztah k jednotlivým učitelům vyjadřovala obsahem toho, co jim dávala při obědě na talíř. Ti méně oblíbení se ve škole moc dobře nenajedli.   Uvedeným hodnocením vůbec nechci stavět jednotlivé profese na škole proti sobě. Naopak, chci zdůraznit jednotu všech profesí, které vytvářejí povědomí veřejnosti o škole. Záleží na každém pracovníku školy, bez ohledu na postavení a typ funkce. V organizmu školy není malých rolí, každý je významný a důležitý.

      Proto je dobře, že se na některých školách v době stávky zaměstnanců při jejich oprávněných požadavcích vyjádřili solidárně i jejích kolegové – učitelé. Podpořili tím myšlenku  jednoho organizmu, kterým by každá škola měla být.


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.